Česká barokní hudba

Baroko se v Čechách projevuje hlavně kolem 17.století. Rokem 1600 se styl hudby mění, ale část zůstává i polyfonie, takže souběžně existují dva styly (stile antico a stile moderno). Potom také přichází opera. Kolem roku 1730 se hudba zjednodušuje a je více přirozená. Hlavními zástupci české barokní hudby jsou:

-        Jan Dismas Zelenka (1679- 1745)  Byl obdivovaný i známými skladateli např. J.S. Bachem, G. Ph. Telemannem... Hlavně se věnoval komponování.  K jeho nejznámějším dílům patří duchovní hudba: Missa Sanctae Caleciliae, Missa Judica me, Missa votiva oratoria: Giesu al Calvario, Il serpente di bronzo kantáty: Deus Dux, Attendite at videte a další...

-        Pavel Josef Vejvanovský (1639-1693) Skládal světskou (sonáty, balety, serenády), ale i chrámovou hudbu (mše, žalmy, litanie atd.). Celkový počet tvorby Vejvanovského obsahuje přibližně 120 děl.

-        Adam Václav Michna z Otradovic (1600-1676) Byl to český raně barokní básník, hudební skladatel a varhaník. Nejslavnější díla Michny jsou tři kancionály (Česká mariánská muzika, Svatoroční muzika a Loutna česká), sbírky náboženských písní, ke kterým vymyslel slova a zkomponoval hudbu. Některé  jeho písní (např. Chtíc aby spal) časem zlidověly.

-        Bohuslav Matěj Černohorský (1684-1742) Vynikající český skladatel, varhaník a pedagog v období vrcholného baroka. Po získání titulu bakaláře vstoupil do františkánského řádu a poté byl vysvěcen na kněze. Nejznámější díla: Regina coeli, Offertorium pro omni tempore, Veseperae minus solemnes, Toccata C dur pro varhany a další.

-        Šimon Brixi (1693-1735)  Byl to otec také významného hudebního skladatele Františka Xavera Brixiho. Dochovalo se od něj okolo 17 duchovních skladeb.