Česká emigrace v období klasicismu
Od nedávna odcházeli čeští hudebníci do ciziny. V 18.stol.dosáhla tato emigrace velké intenzity. Čechám se dostává označení „ konzervatoř Evropy“. Z utlačované země odcházelo mnoho lidí. Neodcházeli jen jednotlivci, ale i skupiny prostých muzikantů. Čeští skladatelé, ale i obyčejní hudebníci působili po celé Evropě. Největšího významu dosáhli hlavně v těchto místech:
1) západní proud:
Družina mannheimská – J. V. A. Stamic a jeho synové Karel a Antonín
F. X. Richter – zakladatel formy smyčcového kvarteta
J. Čart,
V Německu dále působili - A. Rössler – Rosetti, J. Rejcha, F. X. Pokorný,
J. Fiala,
2) severní proud:
rodina Bendů – zakladatel Jan Jiří Benda
J. Kř. Neruda (Drážďany – triové sonáty)
3) Vídeň:
Flor. Gassmann, J. Kř. Vaňhal, L. Koželuh,
V. Jírovec, bratři Vraničtí, Fr. Kramář,
Fr. A. Míča, J. V. Voříšek
4) Itálie:
J. Mysliveček – opery, V. Pichl,
5) Francie – Paříž
J. Kř. Krumpholz, J. L. Dusík, A. Reicha – zakladatel
formy dechového kvinteta
6) Rusko
J. A. Mareš, A. Vančura, I. Held