Mozartovy zahraniční cesty - Bára Knotková

Wolfgang Amadeus Mozart (rakouský skladatel) se narodil 27.1.1756 v Salcburku a zemřel 5.12.1791 ve Vídni. Syn Leopolda Mozarta nenavštěvoval školy, o jeho vzdělání pečoval sám otec, který s ním a s jeho sestrou Marií Annou podnikl cestu do Vídně, kde děti hrály i před císařovnou. Společenský i hmotný úspěch cesty byl povzbuzením k dalším Mozartovým koncertním cestám. První trvala přes 3 roky (červen 1763 – listopad 1766), vedla přes německé dvory a Brusel do Paříže, v Londýně přinesl trvalé podněty styk s J.Ch.Bachem. Jeho klavírní sonáty Mozart upravil na koncertní skladby, s nimiž pak vystupoval. V tomto období složil Mozart řadu sinfonií a sonát, které ihned vyšly tiskem. Při dalším pobytu ve Vídni (září 1767 – leden 1769) složil Mozart první jevištní skladby: La finta semplice a singspiel Bastien a Bastienka, inspirovaný Rousseauem. Během první italské cesty (prosinec 1769 – březen 1771) měl Mozart v Bologni hodiny u Padre Martiniho a spřátelil se tam s J.Myslivečkem. V prosinci 1770 řídil v Miláně provedení své velké opery serie Mitridate. V 2. polovině roku 1771 byl v Itálii podruhé, od října 1772 do března 1773 potřetí. Trvalé kapelnické místo nezískal ani zde, ani za kompozici opery La finta giardiniera pro mnichovský dvůr (1774), a musel dále sloužit v salcburské kapele (od roku 1770 titulární, od srpna roku 1772 honorovaný koncertní mistr). Podobně ho zklamala další cesta Německem a do Paříže (září 1777 – leden 1779) v doprovodu své matky, která v Paříži zemřela. V lednu 1781 uvedl Mozart v Mnichově s úspěchem operu Idomeneo. Krátce poté odmítl za pobytu arcibiskupského dvora ve Vídni být nadále hudebníkem lokajem, a i za cenu roztržky s otcem opustil salcburskou kapelu.